Pod XFree86 4.0.2, nebo novějším, můžete použít hardwarové YUV rutiny karty pomocí rozšíření XVideo. Přesně toto používá volba -vo xv. Toto rozhraní také podporuje nastavování jasu/kontrastu/barevného tónu atd. (pokud nepoužíváte strarý, pomalý DirectShow DivX kodek, který to podporuje všude), viz man stránka.
Abyste to zprovoznili, ujistěte se o následujícím:
Musíte používat XFree86 4.0.2 nebo novější (předchozí verze nemají XVideo)
Vaše karta aktuálně podporuje hardwarovou akceleraci (moderní karty ano)
X nahrává rozšíření XVideo. Zpráva ve /var/log/XFree86.0.log vypadá asi takto:
(II) Loading extension XVideo
Takto se nahraje pouze rozšíření pro XFree86. To je v dobré instalaci nahráno vždy a neznamená to, že je načtena i podpora XVideo pro kartu!
Vaše karta má podporu Xv pod Linuxem. Abyste si to ověřili, zkuste xvinfo, které je součástí distribuce XFree86. Měl by se vypsat dlouhý text podobný tomuto:
X-Video Extension version 2.2
screen #0
Adaptor #0: "Savage Streams Engine"
number of ports: 1
port base: 43
operations supported: PutImage
supported visuals:
depth 16, visualID 0x22
depth 16, visualID 0x23
number of attributes: 5
(...)
Number of image formats: 7
id: 0x32595559 (YUY2)
guid: 59555932-0000-0010-8000-00aa00389b71
bits per pixel: 16
number of planes: 1
type: YUV (packed)
id: 0x32315659 (YV12)
guid: 59563132-0000-0010-8000-00aa00389b71
bits per pixel: 12
number of planes: 3
type: YUV (planar)
(...atd...)Musí podporovat pixelové formáty YUY2 packed a YV12 planar, aby byla použitelná s MPlayerem.
A nakonec si ověřte, jestli byl MPlayer skompilován s podporou 'xv'. Proveďte mplayer -vo help | grep xv . Pokud byla skompilována podpora 'xv', měl by se objevi řádek podpobný tomuto:
xv X11/Xv
Starší ovladače 3dfx byly známy svými problémy s XVideo akcelerací. Nepodporovaly ani YUY2 ani YV12, atp. Ověřte, že máte XFree86 verze 4.2.0 nebo vyšší, které pracuje dobře s YV12 a YUY2. Předchozí verze, včetně 4.1.0, padá s YV12. Pokud zažívate podivné situace při používání -vo xv, zkuste SDL (má rovněž XVideo) a uvidíte, zda to pomůže. Prostudujte si sekci SDL pro více informací.
NEBO, zkuste NOVÉ -vo tdfxfb rozhraní! Viz sekce tdfxfb.
S3 Savage3D by měly fungovat dobře, ale pro Savage4 použijte XFree86 verze 4.0.3 nebo vyšší (v případě problémů s obrazem, zkuste 16bpp). Stejně ajko S3 Virge: má sice podporu xv, ale karta samotná je velmi pomalá, takže ji raději prodejte.
Pro karty S3 Virge nyní existuje nativní framebuffer ovladač podobný tdfxfb. Nastavte si framebuffer (čili přidejte "vga=792 video=vesa:mtrr" do příkazového řádku kernelu) a použijte -vo s3fb (-vf yuy2 a -dr rovněž pomůžou).
Zatím není jasné, kterým modelům Savage chybí podpora YV12 a konvertují ovladačem (pomalé). Pokud podezříváte kartu, opatřete si novější ovladač, nebo slušně požádejte v konferenci MPlayer-users o ovladač s MMX/3DNow!.
nVidia není vždy pod Linuxem nejlepší volbou... Open-source ovladač v XFree86 podporuje většinu těchto karet, ale v některých případech musíte použít binární closed-source ovladač od nVidie, který je k dispozici na serveru nVidia. Tento ovladač budete potřebovat vždy, pokud zároveň chcete 3D akceleraci.
Karty Riva128 nemají podporu XVideo v nVidia ovladači z XFree86 :( Stěžujte si nVidii.
Ačkoli MPlayer obsahuje VIDIX ovladač pro většinu nVidia karet, zatím je ve stavu beta verze a má jisté nedostatky. Více informací naleznete v sekci nVidia VIDIX.
Ovladač GATOS (který byste měli použít, pokud nemáte Rage128 nebo Radeon) má zapnutý VSYNC ve výchozím stavu. To znamená, že rychlost dekódování (!) je synchronizována s obnovovacím kmitočtem monitoru. Pokud se vám zdá přehrávání pomalé, zkuste nějak vypnout VSYNC, nebo nastavte obnovovací kmitočet na n*(snímková rychlost filmu) Hz.
Radeon VE - pokud potřebujete X, použijte pro tuto kartu XFree86 4.2.0 nebo vyšší. Není zde podpora pro TV out. Samozřejmě s MPlayerem můžete mít s trochou štěstí akcelerovaný display s nebo bez TV výstupu a nepotřebujete žádné X knihovny. Přečtěte si sekci VIDIX.
Tyto karty lze nalézt v mnoha laptopech. Musíte použít XFree86 4.3.0 nebo vyšší, nebo použijte ovladače s podporou Xv od Stefana Seyfrieda. Stačí vybrat ten, který je vhodný pro vaši verzi XFree86.
XFree86 4.3.0 obsahuje podporu Xv, avšak Bohdan Horst poslal malý patch pro zdrojový kód XFree86, který zrychluje operace s framebufferem (čili XVideo) až čtyřikrát. Patch byl zařazen do XFree86 CVS a měl by být v další verzi vydané po 4.3.0.
Abyste mohli přehrávat obsah velikosti DVD, změňte svůj XF86Config takto:
Section "Device"
[...]
Driver "neomagic"
Option "OverlayMem" "829440"
[...]
EndSection
Chcete-li používat Xv s kartou Trident, což nepracuje s 4.1.0, nainstalujte si XFree 4.2.0. 4.2.0 přidává podporu pro celoobrazovkové Xv pro kartu Cyberblade XP.
Alternativně, MPlayer obsahuje VIDIX ovladač pro kartu Cyberblade/i1.
Pokud chcete používat Xv s kartou založenou na čipu Kyro (například Hercules Prophet 4000XT), měli byste si stáhnout ovladače z PowerVR serveru.
PŘEDMLUVA. Tento dokument se několika slovy snaží vysvětlit co je to DGA a co výstupní videorozhraní DGA pro MPlayer udělat může (a co ne).
CO JE DGA.
DGA je zkratka pro Direct Graphics
Access, což je program pro obejití X servru a
přímou modifikaci paměti framebufferu. Technicky to znamená mapování paměti
framebufferu do paměťového prostoru vašeho procesu.
To kernel umožňuje pouze pokud máte práva superuživatele. Ty dostanete buď
nalogováním se jako root, nebo
nastavením SUID bitu spustitelnému souboru
MPlayeru (nedoporučujeme
).
Existují dvě verze DGA: DGA1 je používáno XFree 3.x.x a DGA2 bylo představeno v XFree 4.0.1.
DGA1 poskytuje pouze přímý přístup k framebufferu jak byl popsán výše. Chcete-li přepínat rozlišení videosignálu, musíte se spolehnout na rozšíření XVidMode.
DGA2 zahrnuje vlastnosti rozšíření XVidMode a rovněž umožňuje přepínat barevnou hloubku zobrazovače. Takže můžete jendoduše provozovat X server s hloubkou 32 bitů a přepnout na barevnou hloubku 15 bitů a naopak.
DGA má ovšem i jisté obtíže. Zdá se, že je nějak závislé na grafickém čipu, který používáte a na implementaci video ovladače X serveru, který tento čip obsluhuje. Takže nefunguje na všech systémech...
INSTALACE PODPORY DGA PRO MPLAYER. Nejprve si ověřte, že X nahrávají rozšíření DGA, viz v /var/log/XFree86.0.log:
(II) Loading extension XFree86-DGA
XFree86 4.0.x nebo vyšší je vřele doporučován! Video rozhraní DGA MPlayeru je autodetekováno ./configure, nebo jej můžete vynutit pomocí --enable-dga.
Pokud rozhraní nemůže přepnout do menšího rozlišení, experimentujte s volbami -vm (pouze s X 3.3.x), -fs, -bpp, -zoom, abyste nalezli videorežim, do kterého se video napasuje. Momentálně není žádný převodník :(
Staňte se rootem. DGA vyžaduje
práva roota, aby mohl přímo zapisovat do video paměti. Pokud jej chcete
provozovat jako uživatel, pak nainstalujte MPlayer
jako SUID root:
chown root/usr/local/bin/mplayerchmod 750/usr/local/bin/mplayerchmod +s/usr/local/bin/mplayer
A nyní to bude pracovat také pod obyčejným uživatelem.
Toto je velké bezpečnostní riziko! Nikdy to nedělejte na serveru nebo počítači ke kterému mohou mít přístup ostatní lidé, jelikož ti mohou získat superuživatelská práva díky SUID root MPlayeru.
Nyní použijte volbu -vo dga a je to! (doufám:) Také byste měli vyzkoušet, jestli vám pracuje volba -vo sdl:dga! Je mnohem rychlejší!
PŘEPÍNÁNÍ ROZLIŠENÍ. Rozhraní DGA umožňuje přepínání rozlišení výstupního signálu. To odstraňuje potřebu (pomalého) softwarového škálování a zároveň poskytuje obraz na celou obrazovku. Ideálně by se mělo přepnout na přesné rozlišení (s výjimkou dodržení poměru stran) video dat, ale X server umožňuje poze přepínání do rozlišení předdefinovaných v /etc/X11/XF86Config (nebo /etc/X11/XF86Config-4 pro XFree 4.X.X). Ty jsou definovány takzvanými "modelines" a závisí na schopnostech vašeho video hardwaru. X server projíždí tento konfigurační soubor při startu a zakáže režimy (modelines) nevhodné pro váš hardware. Povolené videorežimy naleznete v X11 log souboru. Tel lze nalézt zde: /var/log/XFree86.0.log.
Tyto vstupy jsou známy dobrou funkcí na Riva128 čipu, s použitím modulu ovladače nv.o X serveru.
Section "Modes" Identifier "Modes[0]" Modeline "800x600" 40 800 840 968 1056 600 601 605 628 Modeline "712x600" 35.0 712 740 850 900 400 410 412 425 Modeline "640x480" 25.175 640 664 760 800 480 491 493 525 Modeline "400x300" 20 400 416 480 528 300 301 303 314 Doublescan Modeline "352x288" 25.10 352 368 416 432 288 296 290 310 Modeline "352x240" 15.750 352 368 416 432 240 244 246 262 Doublescan Modeline "320x240" 12.588 320 336 384 400 240 245 246 262 Doublescan EndSection
DGA & MPLAYER. DGA je v MPlayeru použito na dvou místech: SDL rozhraní může být nastaveno pro jeho použití (-vo sdl:dga) a přímé DGA rozhraní (-vo dga). Výše uvedené je platné pro obě varianty; v následující sekci vysvětlíme jak pracuje DGA rozhraní MPlayeru.
VLASTNOSTI. DGA rozhraní je použito zadáním volby -vo dga na příkazovém řádku. Výchozím chováním je přepnout na rozlišení co nejbižší originálním rozměrům videa. Zcela záměrně se ignorují volby -vm a -fs (umožňující přepínání videorežimů a zobrazení na celou obrazovku) - vždy zkouší pokrýt tak velkou plochu obrazovky, jak je to jen možné pomocí přepnutí videorežimu, což nás oprostí od využívání dalších CPU cyklů pro škálování obrazu. Pokud se vám nelíbí režim, který vybere automatika, můžete ji přinutit pro výběr režimu nejblíže odpovídajícímu rozlišení, které zadáte pomocí -x a -y. Při zadání volby -v, vypíše DGA rozhraní, spolu s dalšími věcmi, seznam všech rozlišení podporovaných vašim aktuálním XF86Config souborem. Máte-li DGA2, můžete jej rovněž přinutit použít různé barevné hloubky pomocí volby -bpp. Platné barevné hloubky jsou 15, 16, 24 a 32. To jestli jsou tyto barevné hloubky nativně podporovány, nebo musí být provedena (pravděpodobně pomalá) konverze závisí na vašem hardware.
Pokud jste natolik šťastlivci, že máte dostatek volné mimoobrazové paměti, aby se zde vměstnal celý obrázek, použije DGA rozhraní dvojitou vyrovnávací paměť, což vám zajistí mnohem plynulejší přehrávání filmů. Rozhraní vás bude informovat jestli je dvojitý buffer zapnutý nebo ne.
Dvojitou vyrovnávací pamětí se rozumí to, že je další snímek vykreslován do paměti mimo zobrazovanou plochu, zatímco je zobrazován aktuální snímek. Jakmile je další snímek připraven, grafický čip je informován o pozici v paměti, kde je nový snímek a jednoduše přesune data k zobrazení odtud. Mezitím je další buffer v paměti zaplňován novými videodaty.
Dvojitá vyrovnávací paměť může být zapnuta volbou -double a vypnuta volbou -nodouble. Současná výchozí hodnota je vypnutí dvojité vyrovnávací paměti. Při použití DGA rozhraní bude display na obrazovce (OSD) pracovat pouze při zapnuté dvojité vyrovnávací paměti. Zapnutí dvojité vyrovnávací paměti však může vyústit velkou ztrátou výkonu (na mé K6-II+ 525 to použije dalších 20% CPU výkonu!) v závislosti na implementaci DGA pro váš hardware.
OTÁZKA RYCHLOSTI. Obecně by přístup přes DGA framebuffer měl být alespoň tak rychlý jako použití rozhraní X11 navíc s celoobrazovkovým režimem. Procentní hodnoty rychlosti vypisované MPlayerem byste měli brát s rezervou, jelikož například při použití X11 nezahrnují čas spotřebovaný X serverem pro vlastní vykreslování. Zavěste terminál na sériovou linku počítače a spusťte top, abyste viděli co se opravdu děje ve vašem počítači.
Obecně zrychlení použitím DGA oproti 'běžnému' X11 velmi závisí na vaší grafické kertě a jak dobře je pro ni optimalizován modul X serveru.
Pokud máte pomalý stroj, raději použijte 15 nebo 16 bitovou hloubku, jelikož vyžaduje pouze poloviční průchodnost paměti oproti 32 bitovému zobrazení.
Použití hloubky 24 bitů je dobré i v případě, že vaše karta nativně podporuje pouze barevnou hloubku 32 bitů, jelikož se přenáší o 25% méně dat oproti režimu 32/32.
Viděl jsem pár AVI souborů přehrávat na Pentiu MMX 266. Procesory AMD K6-2 pracují při 400 MHZ a výše.
ZNÁMÉ CHYBY. Podle některých vývojářů XFree je DGA zvěrstvo. Říkají, abyste je raději nepoužívali. Jeho implementace není vždy bezproblémová v každém dostupném ovladači pro XFree.
V XFree 4.0.3 je v nv.o chyba vedoucí k podivným barvám.
Ovladač pro ATI vyžaduje více než jedno zpětné přepnutí režimu po skončení používání DGA.
Některé ovladače selžou při přepnutí do normálního rozlišení (použijte Ctrl-Alt-Numerické + a Ctrl-Alt-Numerické - pro ruční přepnutí).
Některé ovladače zobrazují divné barvy.
Některé ovladače lžou o množství paměti kterou mapují do adresového prostoru procesu, takže vo_dga nepoužije dvojitou vyrovnávací paměť (SIS?).
Některé ovladače nezvládnou ohlásit dokonce ani jeden platný režim. V tom případě rozhraní DGA spadne s hláškou o nesmaslném režimu 100000x100000 nebo tak.
OSD pracuje pouze se zapnutou dvojitou vyrovnávací pamětí (jinak poblikává).
SDL (Simple Directmedia Layer) je zjednodušeně unifikované
video/audio rozhraní. Programy, které ji používají, znají pouze SDL a ne
jaký audio nebo video ovladač SDL aktuálně používá. Například klon DOOMa
může běžet na svgalib, aalib, X, fbdev a dalších. Musíte jen nastavit
(například) video ovladač pomocí proměnné prostředí
SDL_VIDEODRIVER. Aspoň teoreticky.
V MPlayeru používáme její softwarový škálovač ovladače X11 pro karty/ovladače, které nepodporují XVideo, dokud nevytvoříme vlastní (rychlejší, hezčí) softwarový škálovač. Rovněž jsme používali její výstup na aalib, ale nyní máme vlastní, což je mnohem pohodlnější. Její DGA režim byl až doposud lepší než náš. Sledujete? :)
Rovněž pomáhá s některými chybnými ovladači/kartami, pokud je video roztřesené (nikoli problém pomalého stroje), nebo se zpožďuje zvuk.
SDL video rozhraní podporuje zobrazování titulků pod filmem, v (pokud je) černém okraji.
INSTALACE. Budete muset nainstalovat svgalib i s development balíčkem, aby MPlayer vytvořil své SVGAlib rozhraní (autodetekováno, ale nelze vynutit) a nezapomeňte upravit /etc/vga/libvga.config tak, aby odpovídal vaší kartě a monitoru.
Ujistěte se, že nepoužíváte volbu -fs, jelikož zapíná použití softwarového škálování, což je pomalé. Pokud jej opravdu potřebujete, použijte volbu -sws 4, což poskytuje špatnou kvalitu, ale je o poznání rychlejší.
PODPORA EGA (4BPP). SVGAlib obsahuje EGAlib a MPlayer umí zobrazovat jakýkoli film v 16 barvách, což je vhodné v následujících konfiguracích:
EGA karta s EGA monitorem: 320x200x4bpp, 640x200x4bpp, 640x350x4bpp
EGA karta s CGA monitorem: 320x200x4bpp, 640x200x4bpp
Hodnota bpp (bitů na pixel) musí být nastavena na 4 ručně: -bpp 4
Obraz bude nejspíš muset být zmenšený tak, aby se vešel v EGA režimu:
-vf scale=640:350
nebo
-vf scale=320:200
Když potřebujeme rychlou, ale nekvalitní škálovací rutinu:
-sws 4
Možná bude muset být vypnuta automatická korekce poměru stran:
-noaspect
Podle mých zkušeností lze dosáhnout nejlepší kvality obrazu na EGA obrazovkách mírným snížením jasu: -vf eq=-20:0. Na svém počítači jsem rovněž musel snížit vzorkovací kmitočet zvuku, protože zvuk pří 44kHz byl vadný: -srate 22050.
Zapnout OSD a titulky můžete pouze v kombinaci s expand filtrem, viz man stránka pro přesné parametry.
Podpora pro cíl FBdev je autodetekována během ./configure. Přečtěte si dokumentaci framebufferu ve zdrojových kódech kernelu (Documentation/fb/*) pro více informací.
Pokud vaše karta nepodporuje standard VBE 2.0 (starší ISA/PCI karty, jako S3 Trio64), pouze VBE 1.2 (nebo straší?): Nuže, stále máte k dispozici VESAfb, ale budete muset nahrát SciTech Display Doctor (původně UniVBE) před startem Linuxu. Použijte bootovací disk DOSu nebo tak. A nezapoměňte si zaregistrovat svůj UniVBE ;))
Výstup FBdev přijímá několik dodatečných voleb:
nastaví zařízení framebufferu k použití (výchozí: /dev/fb0)
název režimu k použití (podle /etc/fb.modes)
config soubor režimů (výchozí: /etc/fb.modes)
důležité hodnoty, viz example.conf
Pokud se chcete přepnout do určitého režimu, pak použijte
mplayer -vm -fbmodename_of_modesoubor
-vm samotná zvolí nejpříhodnější režim z /etc/fb.modes. Může být rovněž použita spolu s volbami -x a -y. Volba -flip je podporována pouze pokud pixelový formát filmu odpovídá pixelovému formátu videorežimu. Věnujte pozornost hodnotě bpp. Ovladač fbdev zkusí použít aktuální, nebo pokud zadáte volbu -bpp, pak tuto.
Volba -zoom není podporována (použijte -vf scale). Nelze použít režimy 8bpp (nebo nižší).
Pravděpodobně budete chtít vypnout kursor:
echo -e '\033[?25l'
nebo
setterm -cursor off
a spořič obrazovky:
setterm -blank 0
Pro opětovné zapnutí kursoru:
echo -e '\033[?25h'
nebo
setterm -cursor on
Změna videorežimu FBdev nepracuje ve VESA framebufferu a nechtějte to po nás, jelikož to není omezení MPlayeru.
mga_vid je kombinací výstupního video rozhraní a
Linuxového jaderného modulu, který používá Matrox G200/G400/G450/G550 video
scaler/overlay jednotku pro konverzi YUV->RGB barevného prostoru a libovolé
škálování videa.
mga_vid má hardwarovou podporu VSYNC s trojitou
vyrovnávací pamětí. Pracuje jak ve framebuffer konzoli, tak v X, ale pouze
s Linuxem 2.4.x.
Chcete-li verzi ovladače pro Linux 2.6.x, podívejte se na http://attila.kinali.ch/mga/.
Instalace:
Pokud jej chcete použít, nejdříve musíte sestavit mga_vid.o:
cd drivers make
Pake spusťte (jako root)
make install
což by mělo nainstalovat modul a vytvořit pro vás soubor zařízení. Ovladač nahrajte pomocí
insmod mga_vid.o
Měli byste ověřit velikost detekované paměti pomocí příkazu dmesg. Pokud je špatná, použijte volbu mga_ram_size (nejdřív rmmod mga_vid), nastavte velikost paměti karty v MB:
insmod mga_vid.o mga_ram_size=16
Aby se nahrával/odstraňoval automaticky podle potřeby, nejdříve přidejte následující řádek na konec /etc/modules.conf:
alias char-major-178 mga_vid
Teď budete muset (pře)kompilovat MPlayer, ./configure zdetekuje /dev/mga_vid a zakompiluje 'mga' rozhraní. V MPlayeru se používá pomocí -vo mga pokud máte matroxfb konzoli, nebo -vo xmga pod XFree86 3.x.x nebo 4.x.x.
Ovladač mga_vid spolupracuje s Xv.
Určité informace lze přečíst z /dev/mga_vid zařízení, například pomocí
cat /dev/mga_vid
a může do něj být zapsána změna jasu:
echo "brightness=120" > /dev/mga_vid
Ve stejném adresáři je i testovací aplikace jménem mga_vid_test. Měla by na obrazovku kreslit obrázky 256x256 bodů, pokud vše pracuje jak má.
Tento ovladač používá ovladač framebufferu tdfx z jádra pro přehrávání filmů s YUV akcelerací. Budete potřebovat jádro s podporou tdfxfb a rekompilovat s
./configure --enable-tdfxfb
Toto je kombinace Linuxového jaderného modulu a video výstupního
rozhraní podobného mga_vid.
Budete potřebovat 2.4.x kernel s agpgart
ovladačem, jelikož tdfx_vid používá AGP.
Předejte --enable-tdfxfb do configure
abyste sestavili video výstupní rozhraní a sestavte jaderný modul pomocí
následujících instrukcí.
Instalace jaderného modulu tdfx_vid.o:
Kompilace tdfx_vid.o:
cd drivers make
Pak spusťte (jako root)
make install
což by mělo nainstalovat modul a vytvořit soubor zařízení. Nahrajte ovladač pomocí
insmod tdfx_vid.o
Aby se nahrával a odstraňoval automaticky podle potřeby, vložte nejprve následující řádku na konec /etc/modules.conf:
alias char-major-178 tdfx_vid
Ve stejném adresáři je testovací aplikace jménem tdfx_vid_test. Měla by vypisovat pár užitečných informací, pokud vše dobře pracuje.
MPlayer podporuje zobrazování filmů pomocí OpenGL, ale pokud vaše platforma/ovladač podporuje xv což by měl být případ PC s Linuxem, použijte raději xv, jelikož výkon OpenGL je o poznání horší. Pokud máte X11 implementaci bez podpory xv, je OpenGL slušná alternativa.
Naneštěstí ne všechny ovladače tuto vlastnost podporují. Ovladače Utah-GLX (pro XFree86 3.3.6) ji podporují pro všechny karty. Viz http://utah-glx.sf.net pro detaily jak je nainstalovat.
XFree86(DRI) 4.0.3 nebo pozdější podporují OpenGL s kartami Matrox a Radeon, 4.2.0 a pozdější podporují Rage128. Viz http://dri.sf.net pro stažení a instalační instrukce.
Rada od jednoho z uživatelů: GL video výstup lze použít pro dosažení vertikálně synchronizovaného TV výstupu. Budete muset nastavit proměnnou prostředí (aspoň na nVidii):
export __GL_SYNC_TO_VBLANK=1
AAlib je knihovna pro zobrazování grafiky v textovém režimu pomocí výkonného ASCII renderovače. Existuje spousta programů, ktaré ji již podporují, jako DOOM, Quake, atd. MPlayer pro ni obsahuje šikovné rozhraní. Pokud ./configure zjistí nainstalovanou aalib, sestaví se aalib libvo rozhraní.
Můžete použít některé klávesy v AA okně pro změnu renderovacích voleb:
| Klávesa | Akce |
|---|---|
| 1 | sníží kontrast |
| 2 | zvýší kontrast |
| 3 | sníží jas |
| 4 | zvýší jas |
| 5 | vypíná/zapíná rychlé renderování |
| 6 | nastaví rozhodovací režim (žádný, error distribution, Floyd Steinberg) |
| 7 | inverze obrazu |
| 8 | přepíná mezi ovládáním aa a MPlayeru |
Můžete použít následující volby příkazového řádku:
Vzměna barvy OSD
Vzměna barvy titulků
kde V může být:
0 (normální),
1 (tmavé),
2 (tučné),
3 (polotučný font),
4 (reverz),
5 (speciální).
AAlib samotná poskytuje velké množství voleb. Zde je několik důležitých:
Nastaví doporučený aa ovladač (X11, curses, Linux).
Použití všech 256 znaků.
Použití osmibitového ASCII.
Vypíše všechny aalib volby.
Renderování je velmi náročné na CPU, zvlášť při použití AA-na-X (aalib na X) a nejméně náročné je na standardní neframebuferované konzoli. Použijte SVGATextMode pro nastavení velkého textového režimu a užijte si! (secondary head Hercules cards rock :)) (ale IMHO můžete použít volbu -vf 1bpp pro grafiku na hgafb:)
Použijte volbu -framedrop, pokud váš počítač není dostatečně rychlý pro renderování všech snímků!
Při přehrávání na terminálu dosáhnete lepší rychlosti i kvality použitím
ovladače Linux, bez curses (-aadriver linux). Ale pak budete
potřebovat práva k zápisu do
/dev/vcsa<terminal>!
Aalib to nedetekuje, ale vo_aa zkouší najít nejlepší režim.
Pro více ladících možností viz http://aa-project.sf.net/tune.
Knihovna libcaca
je grafická knihovna produkující text místo pixelů, takže může fungovat na
starších video kartách a textových terminálech. Není nepodobná známé knihovně
AAlib.
libcaca vyžaduje k činnosti terminál,
takže by měla fungovat na všech Unixových systémech (včetně Mac OS X) pomocí buď
knihovny slang nebo knihovny
ncurses, pod DOSem pomocí knihovny
conio.h a na systémech Windows
pomocí buď slang nebo
ncurses (pomocí emulace Cygwin) nebo
conio.h. Pokud
./configure
detekuje libcaca, bude sestaveno
rozhraní caca libvo.
Odlišnosti od AAlib jsou:
16 dostupných barev pro znakový výstup (256 barev pro pár)
rozhodování podle barev v obrázku
Ale libcaca má také následující
omezení:
nemá podpora pro jas, kontrast a gamu
V caca okně můžete použít některé klávesy pro změnu renderovacích volby:
| Klávesa | Akce |
|---|---|
| d |
Přepíná metody rozhodování v libcaca.
|
| a |
Přepíná vyhlazování v libcaca.
|
| b |
Přepíná pozadí v libcaca.
|
libcaca také respektuje některé
proměnné prostředí:
Nastaví doporučený caca ovladač, jako ncurses, slang, x11.
Nastaví počet řad a sloupců. Např. 128x50.
Nastaví použitý font. Např. fixed, nexus.
Použijte volbu -framedrop, pokud váš počítač není dost rychlý pro renderování všech snímků.
Tento ovladač byl navržen a představen jako obecný ovladač pro jakoukoli video kartu, která má VESA VBE 2.0 kompatibilní BIOS. Další výhodou tohoto ovladače je, že zkouší vynutit zapnutí výstupu na TV. VESA BIOS EXTENSION (VBE) Version 3.0 Date: September 16, 1998 (Strana 70) uvádí:
Karty Dual-Controller. VBE 3.0 podporuje karty s dual-controllerem za předpokladu že, jelikož jsou typicky oba controllery vybaveny stejným OEM a nastavovány jedinou BIOS ROM na stejné grafické kartě, je možné skrýt před aplikací přítomnost dvou controllerů. To omezuje nezávislé použití jednotlivých controllerů, ale umožňuje aplikacím vydaným před VBE 3.0 pracovat normálně. VBE funkce 00h (Návrat informací o controlleru) vrací kombinované informace obou conrollerů, včetně kombinovaného seznamu platných režimů. Příslušný controller je aktivován jakmile aplikace vybere režim. Všechny ostatní VBE funkce pak pracují s aktivním controllerem.
Máte tedy možnost s tímto rozhraním dostat funkční TV výstup. (Soudím že TV výstup má velmi často samostatnou jednotku, nebo aspoň samostatný výstup.)
VÝHODY
Máte šanci sledovat video dokonce i když Linux nezná váš video hardware.
Nepotřebujete mít ve svém Linuxu nainstalovány žádné věci související s grafikou (jako X11 (alias XFree86), fbdev atd). Toto rozhraní lze provozovat z textového režimu.
Máte šanci získat funkční TV-out. (Je to pravda minimálně s kartami ATI).
Toto rozhraní volá int 10h handler, takže není
emulátorem – volá skutečné věci
skutečného BIOSu v reálném režimu
(ve skutečnosti v režimu vm86).
Můžete s ním použít VIDIX, takže dostanete akcelerované video a TV výstup současně! (Doporučeno pro karty ATI.)
Máte-li VESA VBE 3.0+ a nastavili jste si někde monitor-hfreq, monitor-vfreq, monitor-dotclock (config soubor nebo příkazový řádek) dostanete nejvyšší možný obnovovací kmitočet. (Using General Timing Formula). Abyste této funkce dosáhli, musíte nastavit všechna nastavení monitoru.
NEVÝHODY
Pracuje pouze na systémech x86.
Může to použít pouze root.
Zatím je dostupné pouze pro Linux.
Nepoužívejte toto rozhraní s GCC 2.96! Nefunguje!
VOLBY PŘÍKAZOVÉHO ŘÁDKU DOSTUPNÉ PRO VESA
volby
zatím dostupné: dga pro vynucení dga režimu a
nodga pro jeho potlačení. V režimu dga můžete zapnout
dvojitou vyrovnávací paměť pomocí volby -double.
Poznámka: Tyto volby můžete vynechat, abyste zapli
autodetekci dga režimu.
ZNÁMÉ PROBLÉMY A KLIČKY
Pokud máte nainstalován NLS font v Linuxové konzoli a použijete VESA rozhraní v textovém režimu, pak po ukončení MPlayeru budete mít nahrán ROM font místo národního. Můžete si opět nahrát národní font například pomocí utility setsysfont z distribuce Mandrake/Mandriva. (Tip: Stejná utilita je použita pro lokalizaci fbdev).
Některé Linuxové grafické ovladače neobnovují aktivní režim BIOSu v DOSové paměti. Takže pokud máte tento problém – vždy používejte VESA rozhraní pouze v textovém režimu. Jinak bude přesto aktivován textový režim (#03) a budete muset restartovat počítač.
Často po ukončení VESA rozhraní dostanete černou obrazovku. Chcete-li vrátit obraz do původního stavu – jednoduše se přepněte do jiné konzole (stiskem Alt-F<x>) a pak se přepněte zpět stejným způsobem.
Chcete-li funkční TV-out, musíte mít připojený TV konektor před startem počítače, jelikož se video BIOS inicializuje pouze jednou během POST procedury.
Pokud možno se mu vyhněte. Posílá obraz do X11 (používá rozšíření sdílená paměť) bez jakékoli hardwarové akcelerace. Podporuje (MMX/3DNow/SSE akcelerované, ale přesto pomalé) softwarové škálování. Použijte volby -fs -zoom. Většina karet má hardwarovou podporu škálování, použijte pro ně volbu -vo xv, nebo -vo xmga pro karty Matrox.
Problém je, že většina karet nepodporuje hardwarovou akceleraci na sekundárním výstupu/TV. V těchto případech uvidíte místo filmu zelenou/modrou obrazovku. Teď se hodí toto rozhraní, ale potřebujete silný procesor pro použití softwarového škálování. Nepoužívejte SDL softwarový výstup a škálování, má horší kvalitu obrazu!
Softwarové škálování je velmi pomalé, zkuste raději měnit videorežimy. Je to jednoduché. Viz modelines v DGA sekci a přidejte je do svého XF86Config.
Máte-li XFree86 4.x.x: použijte volbu -vm. Ta změní rozlišení tak, aby do něj film dobře vešel. Když ne:
S XFree86 3.x.x: musíte cyklovat dostupnými rozlišeními pomocí tlačítek Ctrl-Alt-Numerické + a Ctrl-Alt-Numerické -
Pokud nemůžete najír rozlišení, která jste vložili, pročtěte si výstup XFree86. Některé ovladače nezvládnou nízké bodové kmitočty potřebné pro režimy s nízkým rozlišením videa.
PŘEDMLUVA. VIDIX je zkratka pro VIDeo Interface for *niX (video rozhraní pro *nix). VIDIX bylo navrženo a představeno jako rozhraní pro rychlé uživatelské ovladače dosahujících video výkonu jako dosahuje mga_vid na kartách Matrox. Je rovněž dobře přenositelné.
Toto rozhraní bylo navrženo jako pokus napasovat existující video akcelerující rozhraní (známé jako mga_vid, rage128_vid, radeon_vid, pm3_vid) do pevného schéma. Poskytuje vysokoúrovňové rozhraní k čipům známým jako BES (BackEnd scalers) nebo OV (Video Overlays). Neposkytuje nízkoúrovňové rozhraní k věcem známým jako grafické servery. (Nechci konkurovat X11 týmu v přepínání grafických režimů). Čili hlavním cílem tohoto rozhraní je maximalizace rychlosti přehrávání videa.
POUŽITÍ
Můžete použít samostatné video rozhraní: -vo xvidix. Toto rozhraní bylo vytvořeno jako front end X11 k technologii VIDIX. Vyžaduje X server a může pracovat pouze pod X serverem. Poznamenejme, že jelikož přímo komunikuje s hardwarem a obchází X ovladač, pixmapy uložené v paměti grafické karty můžou být poškozeny. Můžete se tomu vyhnout omezením množství video paměti použité X pomocí volby "VideoRam" v XF86Config o 4MB. Pokud máte méně než 8MB video ram, můžete místo toho použít volbu "XaaNoPixmapCache" v sekci screen.
Existuje konzolové VIDIX rozhraní: -vo cvidix. To vyžaduje pro většinu karet funkční inicializovaný framebuffer (jinak pouze rozhodíte obrazovku) a dosáhnete podobného efektu jako s -vo mga nebo -vo fbdev. nVidia karty však jsou schopny zobrazit plně grafické video na reálné textové konzoli. Viz sekci nvidia_vid pro více informací. Abyste se zbavili textu na okrajích a blikajícího kursoru, zkuste něco jako
setterm -cursor off > /dev/tty9
(předpokládáme, že tty9 není dosud používaná) a pak
se přepneme do tty9.
Na druhou stranu volba -colorkey 0 by měla poskytnout
video běžící na "pozadí", zprávná funkce však závisí na funkčnosti colorkey.
Můžete použít VIDIXové podzařízení, které bylo zabudováno do několika video ovladačů, například: -vo vesa:vidix (pouze Linux) a -vo fbdev:vidix.
Nezáleží na tom, které video výstupní rozhraní je použito s VIDIX.
POŽADAVKY
Video karta by měla být v grafickém režimu (vyjma karet nVidia s výstupním rozhraním -vo cvidix).
Výstupní video rozhraní MPlayeru by mělo znát aktivní video režim a být schopno sdělit VIDIXovému podzařízení některé video charakteristiky serveru.
METODY POUŽITÍ. Když použijete VIDIX jako subdevice (-vo vesa:vidix), pak je konfigurace video režimu je provedeno výstupním video rozhraním (zkrátka vo_serverem). Takže můžete zadat na příkazovém řádku MPlayeru stejné volby jako pro vo_server. Návdavkem rozeznává volbu -double jako globální parametr. (Doporučuji použít tuto volbu s VIDIX aspoň pro ATI kartu). Stejně jako -vo xvidix, dosud zná následující volby: -fs -zoom -x -y -double.
Rovněž můžete uvést VIDIXový ovladač jako třetí podvolbu na příkazovém řádku:
mplayer -vo xvidix:mga_vid.so -fs -zoom -double soubor.avi
nebo
mplayer -vo vesa:vidix:radeon_vid.so -fs -zoom -double -bpp 32 soubor.avi
Ale je to nebezpečné a neměli byste to dělat. V tomto případě bude zadaný ovladač vynucen a výsledek je nepředvídatelný (může vám zatuhnout počítač). Měli byste to použít POUZE pokud jste si absolutně jistí, že to bude fungovat a MPlayer to neudělá automaticky. Řekněte o tom prosím vývojářům. Správný způsob je použití VIDIX bez argumentů, aby proběhla autodetekce.
Jelikož VIDIX vyžaduje přímý přístup k hardware, můžete jej buď spustit jako root, nebo nastavit SETUID bit binárce MPlayeru (Varování: Toto je bezpečnostní risk!). Alternativně můžete použít speciální jaderný modul, například:
Stáhněte si vývojovou verzi svgalib (například 1.9.17), NEBO si stáhněte verzi vatvořenou Alexem speciálně pro použití s MPlayerem (ke kompilaci nepotřebuje zdrojový kód svgalib) z odtud.
Skompilujte modul v adresáři svgalib_helper (naleznete ji v svgalib-1.9.17/kernel/, pokud jste si stáhli zdrojový kód ze serveru svgalib) a nahrajte (insmod) jej.
Pro vytvoření potřebných zařízení v adresáři /dev proveďte jako root
make device
v adresáři svgalib_helper.
Přesuňte adresář svgalib_helper do mplayer/main/libdha/svgalib_helper.
Odkomentujte řádek CFLAGS obsahující text "svgalib_helper" v souboru libdha/Makefile.
Překompilujte a nainstalujte libdha.
V současnosti je většina ATI karet podporována nativně od Mach64 až po nejnovější Radeony.
Existují dvě skompilované binárky: radeon_vid pro Radeony a rage128_vid pro karty Rage 128. Můžete některou vynutit, nebo nechat VIDIX rozhraní autodetekovat všechny dostupné ovladače.
Matrox G200, G400, G450 a G550 jsou hlášeny jako funkční.
Ovladač podporuje video ekvalizéry a měl by být téměř tak rychlý jako Matrox framebuffer
Existuje ovladač pro čipset Trident Cyberblade/i1, který lze nalézt na motherboardech VIA Epia.
Ovladač byl napsán a je udržován Alastairem M. Robinsonem
Ačkoli existuje ovladač pro čipy 3DLabs GLINT R3 a Permedia3, nikdo je netestoval, takže hlášení vítáme.
Unikátní vlastností ovladače nvidia_vid je jeho schopnost zobrazit video na jednoduché, čisté, pouze textové konzoli – bez framebufferu nebo nějaké X magie. Pro tento účel budete muset použít video rozhraní cvidix, jak to ukazuje následující příklad:
mplayer -vo cvidix příklad.avi
"DirectFB je grafická knihovna navržená se zřetelem na vestavěné systémy. Nabízí maximálně hardwarově akcelerovaný výkon při minimální spotřebě zdrojů a zatížení." – citováno z http://www.directfb.org
Vlastnosti DirectFB v této sekci vynechám.
Ačkoli MPlayer není podporován jako "video provider" v DirectFB, toto video rozhraní umožní přehrávání videa přes DirectFB. Bude to samozřejmě akcelerované. Na mém Matroxu G400 byla rychlost DirectFB stejná jako XVideo.
Vždy se snažte používat nejnovější verzi DirectFB. Můžete nastavovat volby pro DirectFB na příkazovém řádku pomocí volby -dfbopts. Volbu vrstvy lze provést metodou podzařízení, např.: -vo directfb:2 (výchozí je vrstva -1: autodetekce)
Přečtěte si prosím hlavní DirectFB sekci pro obecné informace.
Toto video výstupní zařízení zapne CRTC2 (na sekundárním výstupu) na kartách Matrox G400/G450/G550, takže zobrazuje video nezávisle na hlavním výstupu.
Ville Syrjala's má README a HOWTO na své domácí stránce, kde vysvětluje, jak rozběhnout DirectFB TV výstup na kartách Matrox.